Hlavním důvodem pro nepřihlášení mužstva byl nedostatek hráčů. V jarní části nastupoval Sokol s fotbalisty, kterým bylo čtyřicet a výše, přesto dokázal potrápit lepší mužstva.
Sestava se mnohdy lepila na poslední chvíli, ale Strážovice sezónu úspěšně dokončily ve středu tabulky.
Do nového soutěžního ročníku, ale už nenastoupí a na nějakou dobu se mužský fotbal ve Strážovicích hrát nebude.
Těch důvodů nebo faktorů by bylo víc, ale tím hlavním je slabá hráčská základna ve Strážovicích. Uplynulou sezonu jsme měli asi pět kmenových hráčů, zbytek byli kluci z Kyjova (tuším sedm) a z Hodonína (tři), plus trenér Vladislav Mořický z Vacenovic.
Někteří mladí kluci původem ze Strážovic (pár z nich i nadějných) měli jiné priority, k nimž fotbal prostě nepatřil a bez dobré základny s nějakou perspektivou do budoucna se fotbal dělat nedá, aspoň ne dlouhodobě.
Dost hráčů bylo věkem starších a zkušenějších (přes 40 let), z nichž někteří se vyjádřili v tom smyslu, že už by chtěli taky končit, což by znamenalo opět přestavbu kádru, a takhle jsme to u nás uměle udržovali několik posledních let, což bylo i finančně nákladné, ale peníze by nebyly ten hlavní problém (ten jsem popsal výše).
Jedním z dalších důvodů mohlo být i to, že jsem odstoupil z funkce jednatele, jelikož jsem měl na starost spoustu věcí a většina hráčských změn a přestupů šla přes moji osobu.
Fotbalu jsem se věnoval od útlého mládí až dosud – ať už jako hráč nebo později funkcionář – a i když mi fotbal hodně dal (radost ze hry, kamarády apod.), tak mi i hodně vzal, a to hlavně v rovině osobního života.
Mnohdy ta funkce jednatele byla pomalu jako mít druhé povolání. Takže důvody byly osobní plus ztráta elánu a motivace do další práce, jelikož jsem se rok co rok (víkend co víkend) potýkal pořád dokola s těmi samými problémy, a to vás nemůže bavit do nekonečna.
A celý ten fotbal u nás stál na 4 až 5 lidech, což opravdu není moc. Nikomu dalšímu se do něčeho podobného zřejmě už moc nechtělo….
